Kaňony Oslavy a Jihlavy

Řeka Oslava si pod Náměští nad Oslavou razí cestu skrz velmi tvrdé horniny. Vzniká tak hluboce zařezané údolí s četnými skalními prvky a meandry. Svahy jsou porostlé listnatým lesem s převahou dubů. V některých místech, převážně jižně exponovaných, je nedostatek vláhy i živin a les tak má i přes své stáří, jakoby trpasličí vzrůst.

Přítomnost osluněných ploch vyhovuje především bezobratlým organismům a plazům. Kromě ještěrek a slepýšů zde můžeme narazit na užovky hladké a obojkové, v blízkosti vody i na vzácné užovky podplamaté. Výskyt zmije obecné nebyl v posledních letech potvrzen. 

Z ptáků jsou charakterističtí především pěvci. V doubravách jsou četní např. lejsci bělokrcí, budníčci lesní, ze šplhavců je svým hlasovým projevem nápadný strakapoud prostřední, nebo krutihlav. U vody můžeme pozorovat žluté konipasy horské, nebo potápějící se skorce vodní, vzácně i "létající drahokam", ledňáčka říčního. Prostředí rozlehlých lesů s vyčnívajícími skalními útvary bylo a je hnízdním prostředím naší největší sovy, výra velkého, a dříve zde hnízdilo i několik párů vzácného dravce, sokola stěhovavého. Ti zde v současnosti sice nejsou, ale z dravců zde můžeme vzácně pozorovat třeba jestřába, včelojeda, nebo ostříže. Hnízdí zde i skrytě žijící čáp černý.

Rovněž savci představují významnou složku ekosystému těchto hluboce zaříznutých říčních údolí. Většina z nich však žije velmi skrytě, a tak se návštěvník obvykle setká jen s běžnými druhy, jako je např. zajíc, či srnec. Můžeme se zde však potkat třeba také s liškou, divokým prasetem, ježkem, nebo některými drobnými zemními savci, tedy norníky, myšicemi a hraboši. U vody se lze potkat s ondatrou pižmovou, vzácně také s naší největší kunovitou šelmou, vydrou říční, nebo s "nezvaným hostem", norkem americkým.

Podobný charakter krajiny, flóry i fauny nabízí i jižněji situované údolí řeky Jihlavy. 

Před oblastí jejího vyústění do jihomoravských rovin nacházíme Mohelenskou hadcovou step. Patří k jedné z nejcennějších lokalit v ČR, a to kvůli rozmanitosti flóry a fauny, kterou způsobuje hadcové podloží. Hadec neboli serpentinit, je silně bazická tmavozelená či černozelená hornina dobře akumulující teplo. Unikátní je, že zde bylo zaznamenáno 91 ze 107 středozemních forem mravenců. A i když ve 21. století jejich počet bohužel klesl na 64, tak to činí více než polovinu všech druhů žijících na území ČR. 

Z hmyzu stojí rozhodně za pozornost výskyt kudlanky nábožné, ploskoroha pestrého, nebo přástevníka kostivalového. Z plazů zde můžeme zahlédnout velké ještěrky zelené. Z ptačích druhů je vhodné připomenout výskyt teplomilné pěnice vlašské, dudka chocholatého, nebo ještě nedávno hnízdícího lelka lesního. Návštěvníky jistě potěší pozorování syslů obecných, kteří čile pobíhají po travnaté stepi v počtu několika desítek jedinců.

Kaňony Oslavy a Jihlavy jsou známé také místními historickými památkami a trampskými osadami. Za zmínku stojí například zříceniny Sedleckého hradu, Lamberka, Kraví hory, nebo Levnova v údolí řeky Oslavy a pozůstatky hradů Kozlov, Holoubek, Rabštějn, či Templštejn v údolí Jihlavy.